Jak si vybrat lektora

Když si vybíráte lektora jazyka, je dobré si o něm a jeho výukových metodách zjistit co nejvíce informací. Poptejte se mezi jeho studenty, hledejte reference na jeho webových stránkách, jděte se podívat na hodinu, kterou vede. Co však dělá lektora dobrým lektorem? Roli hraje mnoho faktorů, nicméně pro každého je dobrým lektorem někdo jiný. Níže se podíváme na nejdůležitější faktory:

Osobnost lektora i studenta aneb Jak si sednete

Každý student se učí jiným způsobem, motivuje ho něco jiného, má jiné studijní předpoklady a jiné osobnostní nastavení. Obzvláště osobnostní rysy pak není dobré brát na lehkou váhu, protože i když váš lektor splňuje vše, co byste si přáli, ale osobnostně si nesedíte, nebude to fungovat. Například student introvert s hloubavou povahou bude zděšen energickým lektorem, který běhá po třídě, divoce gestikuluje a (nedej bože!) chce po studentech, aby ho napodobili. Naopak takovýto lektor bude vynikajícím pro extroverty, kteří se rádi učí hodně živým způsobem a kteří se potřebují na hodině hýbat.

Někteří studenti se rádi učí hrou a prací ve skupině, někdo naopak nesnáší, když má opustit své místo. V extrémním případě se mi stalo i to, že studenti ve firemní výuce (v konferenční místnosti s kruhovým stolem) měli s vylosovanými partnery řešit zadaný úkol. Než ale aby se zvedli a přesunuli na jiné místo, raději na sebe přes celý stůl „pořvávali“. Myslím si, že je prostě vůbec nenapadlo, že by se mohli přesunout. Mě zase nenapadlo, že je to nenapadne :)

Určitě si tedy vyberte lektora, se kterým je vám příjemně a na kterého se těšíte. Pokud jste z něj nervózní, na hodinu se vám nechce, máte nepříjemné pocity, lektora změňte. Nebylo by to přínosné pro nikoho. Například jednou mi studenti vyprávěli, že měli dříve lektorku, která byla výborná na diktáty a na gramatiku je „drtila“. Naučili se toho opravdu hodně. Problém byl v tom, že ač se toho spoustu naučili, byli z toho tak vystresovaní, že tyto vědomosti nedokázali použít. Strašně se báli mluvit. Všechno si předem připravovali, ale jakmile potřebovali něco říci hned, byli zaseknutí a nešlo to. Proto je tak důležité, abyste si s lektorem sedli a cítili se na hodině příjemně, protože jakmile začnete cítit k jazyku odpor, tak i když budete spoustu věcí umět, stejně je v praxi nepoužijete. Vyhnete se komunikaci v cizím jazyce, jak jen to půjde. A to rozhodně není cílem.

Jazyk, ve kterém se výuka vede

Někteří studenti upřednostňují, když se na hodině mluví jen cizím jazykem. Jiný student by však z takto vedené hodiny zděšeně utekl a už by ho tam znovu nikdo nedostal. Je tedy dobré zamyslet se, jaký přístup by vám ideálně vyhovoval a proč. V případě skupinového kurzu je nejlepším řešením přijít se podívat na nějakou hodinu, abyste viděli lektora v akci. Potřebujete gramatiku vysvětlit česky? Nebo to zvládnete i v cizím jazyce? Nesnášíte, když lektor mluví i česky? A jak je na tom zbytek skupiny? Pokud jste ve skupinovém kurzu, lektor většinou musí udělat určitý kompromis, aby nenudil ty, kteří jsou mírně napřed, ale aby zase neodradil studenty, kteří třeba ještě gramatiku v cizím jazyce nezvládají.

S tímto tématem pak úzce souvisí také rozhodování, zda zvolit pro výuku českého lektora, či rodilého mluvčího, a také vzdělání a praxe lektora. Toto široké téma pak rozebírám v samostatném článku Rodilý mluvčí, či český lektor?

Empatie a zábava ve výuce

Další důležitou věcí, které si všímejte, je míra empatie, kterou je lektor schopen vykázat vůči studentům, když jim zrovna něco „nesecvakne“ hned napoprvé. Lektor by nikdy neměl studenty ponižovat nebo se jim vysmívat. Tím určitě nemyslím, že na hodinách nemůže být legrace, na mých skupinkách se dost často smějeme tak, že se kolemjdoucí zastavují a ptají se, jestli se tam vážně učíme. Legrace na hodině je skvělý způsob, jak hodinu oživit, nikdy by to ale nemělo být na úkor pocitů studentů – můžeme se zasmát vzniklé situaci, ale tak, aby bylo jasné, že jde o tu situaci, ne o schopnosti studenta. Když je ve třídě dobrá atmosféra, tak to nebývá problém. Osobně se na to ale snažím dávat velký pozor, protože by mě velmi mrzelo, pokud bych nějakého studenta takto nechtěně uvedla do rozpaků.  

S empatií pak také souvisí způsoby opravování chyb. Je to ale natolik rozsáhlé téma, že se mu brzy budu věnovat v samostatném článku. 

Učebnice

Dále si určitě zjistěte, jakou učebnici lektor k vedení kurzu používá, případně zdali vůbec nějakou knihu používá. Oba způsoby jsou možné, nicméně spousta studentů se poněkud rozčiluje, když zjistí, že učebnice je psaná celá v cílovém jazyce, tedy např. celá v angličtině. Proč to tam není česky? Je potřeba si uvědomit, že tyto učebnice jsou psány univerzálně pro všechny studenty angličtiny z celého světa. Není to vydání pro konkrétní národ. Tyto knihy jsou také ve většině případů zamýšleny pro studium ve skupině, pod vedením lektora, který jazyk ovládá a s těžšími částmi vypomůže (např. gramatické názvosloví v cizím jazyce). Jsou většinou psány tzv. komunikativní metodou, hodně vybízejí k diskuzi se spolužáky, jsou tam skupinové úkoly, práce ve dvojicích atd. Jsou to zábavné učebnice, je tam spousta obrázků, články jsou psané poutavě. Často navíc obsahují písničky, úryvky z detektivek, vtipné poslechy atd.

Učebnice v češtině také existují, jsou většinou vhodné pro samostudium, nepředpokládá se přítomnost lektora. Tyto knihy jsou super, pokud potřebujete dopilovat gramatiku, procvičovat, něco jste nepochopili na hodině atd. Jsou ale dost obsahově jednotvárné. Překládáte věty, doplňujete cvičení, ale vše jen ve společnosti učebnice. Pracovat s takovouto knihou na skupinové hodině je tedy dost nudné, většinou se jedná o čistě gramatická cvičení bez komunikačních úkolů. Některým studentům však tento způsob vyhovuje, byli na něj zvyklí a dobře jim funguje. Navíc také oceňují seznamy slovíček s českým překladem.

Jak to dělám já aneb „Seš nějaká chytrá, holčičko!“

Osobně si myslím, že jsem poměrně dynamická lektorka, že mé hodiny nejsou statické a že se dost hýbu. Studenti se také dost hýbou, ale už méně. Nejsem torpédo létající po třídě, ale ani mi na hodině (pevně doufám!) nezdřímnete. Studenty na různé aktivity přesazuji, hrajeme i pantomimu, kreslíme na tabuli, závodíme u tabule atd. Tyto drobné aktivity zařazuji hlavně proto, aby se studenti trochu protáhli, abychom rozproudili energii.

Ohledně výukového jazyka – kromě cizího jazyka používám i češtinu, podle nastavení skupiny. V začátečnících mluvím česky docela dost, protože si myslím, že je důležité mít k jazyku pozitivní postoj a nechci, aby se student cítil nepříjemně či trapně, protože nerozumí. Snažím se z hodin udělat společenskou událost, na kterou se budete těšit. Učíte se a zároveň se vidíte s fajn lidmi, odpočinete si od běžných starostí, rozšíříte si obzory, zasmějete se.

Ve svých skupinových či firemních kurzech používám komunikativní učebnice, které sem tam doplňuji o cvičení zaměřená na konkrétní gramatiku. K tomu zařazuji ještě své vymyšlené aktivity, hry, písničky, či adaptované hry ze skautu, které jsem si předělala pro jazykové využití. Na hodinách nechávám studenty si i hodně povídat, ideálně co nejpřirozenějším způsobem, např. se na začátku hodiny pozdravíme a ve dvojicích si mají studenti navzájem říct, co měli dnes k obědu / co dělali včera večer / co si naposledy koupili za oblečení a na jakou příležitost / kdy se naposledy rozčílili… Hlavně témata o jídle jsou velmi oblíbená :)

 

Doufám, že vám výše zmíněné tipy pomohly zamyslet se nad tím, co vy konkrétně ve výuce potřebujete a proč. Učení se cizímu jazyku není vždy jednoduché, ale pokud si najdete lektora, který vám sedne a bude vás motivovat, učení pak půjde s větší lehkostí a k jazyku si vytvoříte pěkný vztah.

 


Lesson anecdote

Teacher: Tell your neighbour which day of the week is your favourite day and why.”  

…Moment of silence…

 In case you are not sure, the correct answer is of course Wednesday, because it is the day of our English lessons!”