Tipy a triky, jak zvládnout ústní zkoušku z cizího jazyka

Ať už vás čeká maturitní zkouška či jakákoliv jiná certifikovaná zkouška z cizího jazyka, její součástí bude pravděpodobně také mluvený projev. Připravit se na tuto část zkoušky je ale poměrně ošemetná záležitost, většinou totiž nedostanete žádné přibližnější informace o tématech a testuje se vaše reálná schopnost komunikace v nečekaných situacích. Pojďme si teď tedy říct, co můžete udělat před zkouškou i během ní, abyste obstáli co nejlépe.

 

PŘED ZKOUŠKOU

1)      Zjistěte si formát zkoušky.

Nastudujte si předem, z jakých částí a úkolů se zkouška skládá a jaký je časový rámec jednotlivých úkolů, abyste nebyli zaskočeni neznámým konceptem. Zkuste si pak doma například po dobu dvou minut mluvit o obrázku, abyste si tento časový úsek dokázali lépe představit.

Co se týká typů aktivit, ve většině případů se u ústních zkoušek setkáte s úkoly jako například vedení krátkého monologu na zadané téma, řešení situace ve dvojici, popis obrázku, porovnávání obrázků, diskuze na zadané téma, vyjádření názoru/souhlasu/nesouhlasu apod.

 

2)      Obklopte se cizím jazykem.

Tip a triky, jak zvládnout ústní zkoušku v cizím jazyce

 

Obklopujte se cizím jazykem ideálně během celého studia, ale před ústní zkouškou obzvlášť. Pár dní před zkouškou potřebujete svůj mozek přepnout do módu cizího jazyka v co největší míře, takže si můžete například pouštět při jídle seriály v původním znění, a to i třeba jako kulisu při jiných činnostech (žehlení, vaření atd.). Když pojedete domů tramvají nebo čekáte na zastávce či u doktora, zkuste myslet v cizím jazyce, tedy zkuste si v duchu komentovat život kolem vás v cizím jazyce (zní to jako trochu zvláštní rada, ale tohle pomáhá překvapivě hodně). Nastavte si mobil, sociální sítě, e-mail apod. do cizího jazyka. Možností je spousta, zkuste cokoliv, co vás napadne, protože se potřebujete dostat do stavu, kdy vás bude u zkoušky reakce v cizím jazyce napadat automaticky a nebudete muset odpověď pracně vymýšlet.

 

 

3)      Nachystejte si fráze a slovní obraty, které byste mohli potřebovat.

Nachystáte-li si tyto fráze, budete vědět, jak zareagovat na zkoušejícího, to vám zvedne sebevědomí a celý váš projev bude hned o úroveň výš. Doporučuji připravit si fráze potřebné k vyjádření názoru, souhlasu, nesouhlasu, zdvořilé dotazy na zopakování otázky či opakované vysvětlení zadání apod. 

 

4)      Nachystejte si základní fakta o vás.

V úvodu zkoušky se vás zkoušející většinou zeptá na nějaké základní informace o vás. V těchto prvních minutách zkoušky ale bývají studenti v největším stresu, a tak se snadno může stát, že vám i ty nejzákladnější slovíčka nebudou naskakovat jako obvykle. Když si to trochu připravíte, pomůže vám to hezky se rozmluvit a s dobrým úvodem pak zbytek zkoušky zvládnete lépe. Budete se cítit sebevědoměji a třeba použijete i nějakou originálnější slovní zásobu, než kdybyste odpověď vymýšleli na místě. Doporučuji tedy připravit si zejména krátké povídání o vaší rodině, práci, koníčcích, posledním/příštím víkendu či dovolené apod.

 

BĚHEM ZKOUŠKY

1)      Mluvte.

Tato rada se může zdát nadbytečná, ale spousta studentů je u ústní zkoušky v takovém stresu, že se zaseknou a ze strachu z chyby raději mlčí. To je ale ta nejhorší možná varianta. I když neznáte odpověď nebo nerozumíte otázce, nebojte se to říct (v cizím jazyce) a tyto fráze mějte nachystané. Použijte věty jako např. „Promiňte, teď jsem nerozuměl dobře, můžete to prosím zopakovat?“ nebo „Odpověď neznám, ale hádám, že by to mohlo být…“ apod. Pokud totiž mlčíte, zkoušející vám z toho žádné body nevykouzlí, i kdyby sebevíc chtěl. Jakýkoliv mluvený projev je tedy lepší než the sound of silence :).

 

2)      Buďte aktivní, ale dejte prostor i kolegovi.

Při úkolech ve dvojicích se často stává, že buď oba studenti mluví příliš a snaží se strhnout pozornost na sebe, skáčou si do řeči a navzájem se moc neposlouchají, nebo naopak jeden nebo oba mlčí a konverzace je pak buď jednostranná, nebo žádná. Snažte se tedy být aktivní a zapojovat do hovoru i druhého, klást mu otázky, reagovat na to, co druhý řekl. Pokud vás zrovna nenapadá, co s danou situací dělat, začněte třeba i jen frází ve stylu: „Dobře, tak máme tento úkol, co myslíš, jak bychom to mohli udělat?“

Partnera pro konverzaci si nevybíráte a občas to může být docela náročné. Dodneška si pamatuji, jak jsem jednou dostala do dvojice studenta, který při každém mém pokusu zatáhnout ho do konverzace dlouho pomlčel (během čehož mě polévalo horko a zoufale jsem vymýšlela, co dalšího bych ještě mohla začít žvatlat, aby zase nebylo ticho), načež on se nadechl a pronesl krátkou, údernou a zcela brilantní větu, vedle které mé předešlé slovní chrlení vypadalo poněkud lacině…

 

3)      Nemusíte říkat vždy pravdu :)

Toto je trochu kontroverzní, ale často se stane, že studenti chtějí za každou cenu přesně odpovědět na otázku zkoušejícího, ale dojde jim slovní zásoba. Pokud se vás tedy například zkoušející zeptá na váš minulý víkend a vy jste byli bruslit, ale nevíte, jak se řeknou brusle, tak je jednodušší mluvit třeba o předchozím víkendu. Případně si průběh víkendu poskládat z několika minulých :) Zkoušející to nepozná (a upřímně, je mu to dost jedno) a vy se do toho zbytečně nezamotáte a nezačnete panikařit. Doporučuji tedy nachystat si dopředu pár použitelných činností se zajímavou slovní zásobou a ideálně tam zkuste vložit třeba i nějaký idiom.

Pokud už se stane, že nutně potřebujete použít nějaké slovíčko, na které si nemůžete vzpomenout (nebo ho neznáte), popište jej a zkoušející vám napoví.

 

4)      U obrázků se můžete vyřádit!

U spousty zkoušek se setkáte s popisem náhodných obrázků. Využijte všechny možnosti, jak z obrázku vytěžit co nejvíce. Popište obrázek jako celek (celou situaci), popište jednotlivé lidi, věci, počasí, roční období, místo, jak se asi lidé na obrázku cítí a proč tomu tak asi je (co bylo, co bude). Nebojte se trochu fantazírovat, přemýšlejte nahlas, proč se asi děje právě toto a jak si myslíte, že to prožívají ti na obrázku. U obrázků se dá krásně předvést slovní zásoba, kterou můžete mít do značné míry také nastudovanou dopředu (počasí, emoce, oblečení, fyzický vzhled, nábytek…). Snažte se mluvit co nejpodrobněji a nejbarvitěji. Určitě si také nachystejte slovní obraty jako „Na obrázku je“ (anglicky IN the picture THERE is/are…), vlevo, vpravo, v rohu, naproti, dole, nahoře, v pozadí apod.

 

5)      Pozor, hodnotí se i výslovnost.

Snažte se dbát na správnou výslovnost, tedy jak na jednotlivé hlásky, tak také na správný slovní přízvuk, plynulost projevu apod.

 

6)      Neděste se, že si zkoušející pořád něco píše.

Nenechte se rozhodit tím, že si buď přímo zkoušející, nebo jeho pomocník, budou dělat poznámky. Píší si jak negativa, tak pozitiva, takže kmitající tužka nutně neznamená, že děláte jednu chybu za druhou. Snažte se to příliš nevnímat a soustřeďte se na váš projev.

 

7)      Technika na odbourání stresu

Pokud jste ze zkoušky hodně vystresovaní a jste spíše introvertní typ, mohu doporučit jednu techniku, kterou si někteří mí studenti chválí. Často se totiž stává, že studenti nemají ani tak problém mluvit cizím jazykem, ale je pro ně těžké mluvit o sobě a svých myšlenkách. Berou to jako příliš osobní záležitost a pak spíše nemluví, i když by to říci uměli (a pak třeba zkoušku zbytečně neudělají). V takovéto situaci doporučuji techniku tzv. odosobnění, tedy představte si své já jako něco mimo toho člověka, který tam sedí. Toho nechte řečnit, co hrdlo ráčí, ale vnímejte ho jako někoho jiného a zkuste si k sobě nepouštět emoce, které zkouška vyvolává. Můžete si to také představit jako tzv. autopilota. Reagujte, přemýšlejte, vymýšlejte, snažte se ukázat, co umíte, ale emoce si pusťte k sobě zpět až po zkoušce. Může to pomoci.

 

8)      Prodejte, co umíte!

Snažte se předvést maximum svých znalostí, slovní zásoby, krásné výslovnosti apod. Když víte, že v některé oblasti vynikáte, nestyďte se to ukázat, ať vás za to může zkoušející ocenit!

 

PO ZKOUŠCE

 

1)      Běžte to oslavit :)

 

2)      Sepište si krátké shrnutí zkušeností ze zkoušky.

Až načerpáte zpět dost energie, zkuste si v pár bodech jednoduše sepsat zkušenosti, které jste při zkoušce získali. Co vás překvapilo či zaskočilo, jaké byly úkoly, co vám šlo nejlépe a nejhůře, jakou zpětnou vazbu jste od zkoušejících dostali apod. Může vám to pomoci při příští podobné zkoušce.

 

Veškeré tipy, které zde uvádím, jsem nasbírala vlastní zkušeností jak během svého studia cizích jazyků, tak i během své profese lektorky. Každá ústní zkouška je trochu jiná a stejně tak je jiný každý student, tedy co pomůže jednomu, nemusí být užitečné pro druhého. Berte tedy prosím tyto tipy jako inspiraci, doufám, že vám se zkouškami pomohou a držím vám pěsti!

 


Lesson anecdote

Explaining the word “MONK“:

Student: “It is a man who lives in a monastery.“

Teacher: “Very good! And what do you call a woman who does the same?“

Student: “Ehm... Monkey?“